Lacerta viridis

čeleď Lacertidae

rod Lacerta

Ještěrka zelená

Popis

Velká ještěrka, dorůstající až do 40 cm délky, s mohutnou hlavou a silným, dlouhým ocasem. Samci jsou často celí zelení bez jakékoli kresby, šupiny na těle jsou jen slabě černě zrnité. Hrdlo bývá především v době rozmnožování nápadně modré.

Modré hrdlo samce ještěrky zelené, Pálava

Samice jsou drobnější a odlišně zbarvené. Často mají na těle větší tmavší nebo světlejší skvrny splývající do pruhů, zelené zbarvení může k ocasu přecházet do hnědé. Narozdíl od samců také nemají samice tak mohutnou hlavu a modré hrdlo, takže pohlaví dospělých jedinců se dá poměrně dobře určit.

Mláďata ještěrky zelené jsou hnědá, často s pruhy na hřbetě, a od odrostlejších mláďat ještěrky obecné se dají rozlišit odlišnými proporcemi těla - relativně větší hlavou a očima.

Od příbuzné ještěrky balkánské (Lacerta trilineata) se ještěrka zelená liší řadou drobných šupinek mezi očními štítky a víčkem (granula supraciliaria) a rostrale nedotýkajícím se nozdry. Zbarvení není příliš spolehlivým rozlišovacím znakem, protože někteří jedinci ještěrky zelené mohou mít i v dospělosti nápadné pruhy na hřbetě a naopak u ještěrky balkánské mohou tyto pruhy chybět.

Rozšíření

Ještěrka zelená obývá především jih a jihovýchod Evropy, na Balkáně chybí na Peloponésu a Krétě. Areál na severu zasahuje i na naše území, kde je hojná především na jižní Moravě a okolo velkých řek v západních a středních Čechách.

Na jihu sdílí ještěrka zelená část areálu s příbuznou ještěrkou balkánskou (Lacerta trilineata) a na západě (okolo Rýna) a v Itálii s ještěrkou Lacerta bilineata, původně spadající pod druh Lacerta viridis.

Ekologie

Na Moravě tyto ještěrky najdeme především na slunných křovinatých svazích ve stepních oblastech jako je Pálava nebo Podyjí, ale obývají i vlhčí okraje lesů a okolí cest. V Čechách je ještěrka zelená vázaná na koryta velkých řek, kde se zdržuje nejčastěji na jižních svazích.

Typická lokalita na Pálavě

Za teplého a slunného počasí opouštějí ještěrky své úkryty a často je můžeme pozorovat v párech. Živí se vhodnými druhy hmyzu, ale vzhledem ke své velikosti může občas ulovit i drobné obratlovce jako například mláďata ještěrek nebo ptačí vejce. V nebezpečí uniká rychlým během a využívá známé úkryty na svém území, jako jsou husté keře a padlé stromy.

Při svých pochůzkách během shánění potravy ještěrka spoléhá na svou schopnost rychle uprchnout v případě potřeby, takže je často možné přiblížit se na vzdálenost vhodnou k pohodlnému pozorování.

Vzhledem k tomu, že můžeme u samců, ostatně jako u jiných druhů rodu Lacerta pozorovat silně teritoriální chování, dochází na jaře k četným soubojům. Po páření zahrabává zhruba v květnu samička do země několik vajíček, která se líhnou asi za osmdesát dní. Na lokalitách s teplejším podnebím se asi za měsíc může snůška opakovat.

Fotografie

Česko

Pálava

Dospělý samec Tentýž jedinec Mládě Další dospělý jedinec

Podyjí

Dospělý jedinec Mládě

Bulharsko

Mládě Dospělá ještěrka Mladá ještěrka Mladá ještěrka Ještěrka zelená Ještěrka vylézající z nory

Řecko

Edessa

(CC) Evarcha 2001-2012
ISSN 1803-6171
 
data/herpetofauna/druhy/sauria/lacvir.txt · Poslední úprava: 2015/09/17 21:45 (upraveno mimo DokuWiki)     Nahoru